Na počátku normalizace oslovil Juraje Herze dramaturg Vladimír Bor, vedoucí jedné z barrandovských tvůrčích skupin. Nabídnul mu k adaptaci povídku ruského novoromantika Alexandra Štěpanoviče Grina Jessie a Morgiana. Režiséra látka zprvu neoslovila, ale uvědomoval si, že díky Borově záštitě bude mít při realizaci poměrně velkou volnost. Goticko-hororový příběh dvou sester, jejichž vztah rozežere chamtivost, chtíč a černá magie proto pojmul coby stylistické cvičení. Obě hlavní role, éterickou Kláru i žárlivou Viktorii, hraje Iva Janžurová. Povahu každé ze sester vystihují vedle mizanscény protkané symboly také kostýmy Ireny Greifové. Primárně je ale jejich odlišnost patrná z odstíněného hereckého projevu Janžurové. Ke svíravé atmosféře temně pohádkového filmu přispívá sugestivní orchestrální hudba Luboše Fišera a expresionistická kamera Jaroslava Kučery, který založil vizuální dynamiku obrazu na kontrastu černé a bílé, čímž podtrhnul ústřední motiv duality. Na svou dobu příliš odvážný film byl na Barrandově řazen k uměleckým nezdarům. Postupně se ale Morgiana stala kultovním dílem, k němuž odkazují i zahraniční tvůrci jako Peter Strickland.